Pro známý

Devítka

1:V zrcadle kHaluží prohlížím svůj svět,
déšť nechám stE7ékat tiše po vlasech,
za límec pGodzim mi ukládAá svý vyznánHí
a jak ty stromy k ránu na duši led
v kabátě zvE7yků a čekání,
až něčí těžká bGota prorazí tu námrazu
šedivejch Auspěchanejch let.
R:A my budem zas (budem zase) hrHát jen tak pro všechny svý znD#mámý,
zase budem vC#mítat slunce na stránEích našich známejch hHorF#7,
ze života dHáme šít frak pro ztracený flD#mámy
a bílý místa, cC#mo nám rostou na skránEích,
překryjem kF#7ouřem z cigaret.
2:Na cívce osudu se točí film,
kterej už každej z nás dobře zná,
defilé vteřin, hodin a dní, co jsou dávno pryč,
a stejně věřím, že se jedenkrát
sejdem zas nahoře, zas na pár dní,
a léta v tváři napsaný nám smaže noc,
co přejde, až my budem chtít.
R:+ a budem zase hrEát jen tHak ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:21.101+00:00
Výsledky hledání: